Věděli jste, že Žďár nad Sázavou ztratil za 20 let pětinu obyvatel? 📉

Čísla jsou neúprosná, ale predikce nejsou osud. Máme v rukou nástroje, jak z našeho města udělat moderní hub.

Zůstane na Vysočině poslední, kdo zhasne? Jak zvrátit vylidňování našich měst 

Česko se mění. Zatímco Praha a obce v jejím prstenci bobtnají, regionální města čelí tichému nepříteli: demografickému odlivu. Nejde jen o suchá čísla v tabulkách, ale o prázdné byty, chybějící lékaře a uzavřené provozovny, které dříve tvořily tlukoucí srdce našich komunit. 

Česko na dvou rychlostech 

Na celostátní úrovni sice populace díky migraci mírně roste, ale nůžky mezi metropolemi a regiony se rozevírají. Zatímco Praha a Brno lákají na kariéru a kulturu, menší města bojují s nálepkou „míst, kde se nic neděje“. Mladí odcházejí za studiem a už se nevracejí – fenomén odlivu mozků je v ČR realitou, která nejvíce pálí strukturálně postižené kraje a Vysočinu. 

Vysočina v datech: Co říkají čísla? 

Náš kraj patří k těm nejvíce ohroženým. Statistiky jsou neúprosné: 

• Historický propad: Například Žďár nad Sázavou ztratil za posledních 20 let téměř pětinu obyvatel. Z 24 tisíc v roce 2002 jsme se dostali na současných zhruba 20 500. 

• Stárnutí: Do roku 2031 bude téměř každý třetí obyvatel Žďáru v seniorském věku (65+). 

• Predikce: Pokud se nic nezmění, modely ČSÚ předpovídají, že do roku 2050 může počet obyvatel Žďáru klesnout pod 18 500. Podobný trend, s výjimkou rostoucí Jihlavy, čeká i Třebíč či Pelhřimov. 

Můj pohled: Proč na tom záleží? 

„Často slyšíme, že odchod mladých je přirozený proces. Já v tom ale vidím ztracenou příležitost. Každý mladý člověk, který se po vysoké škole nevrátí nebo po střední škole odejde do větší metropole, si s sebou odnáší nápady, energii a daně, které pak chybí při opravě našich chodníků nebo podpoře místních kroužků. Pokud chceme, aby naše město nebylo jen skanzenem, musíme mu dát moderní tvář, která obstojí v konkurenci metropolí.“ 

Jak z toho ven? Případ Žďár nad Sázavou 

Vylidňování není osud, je to výzva k akci. Žďár nad Sázavou ukazuje, že cesta vede skrze odvahu investovat do budoucnosti: 

1. Dostupné bydlení: výstavba družstevních bytů a moderních dřevostaveb je základem pro udržení mladých rodin. 

2. Kreativní ekonomika: projekty ITNeškola a Kulturně kreativního centra na zámku ukazují, že i v regionu mohou vzniknout moderní huby pro inovátory. 

3. Digitalizace: stabilní vysokorychlostní internet umožňuje práci pro globální firmy přímo z Vysočiny. 

4. Komunitní energie: investice do veřejného prostoru dělají z města místo, kde lidé chtějí skutečně žít. 

Zvrátit trend vylidňování vyžaduje víc než jen dotace. Vyžaduje to změnu myšlení – přestaňme se dívat na menší města jako na „chudší příbuzné“ a začněme je budovat jako moderní a kreativní místa pro život v 21. století.